Technika
Dokonalé zvládnutí techniky umožňuje maximálně využit síly, aniž bychom nad míčem ztratili kontrolu. Vše probíhá tvořivým způsobem. Když techniku dobře zvládneme, budeme schopni hrát velmi pomalu a jemně a v případě potřeby rychle. Při všech těchto pohybech jsme schopni míč zasáhnout čistě a přesně na strunách. Získáme tak příjemný pocit při odehraní míče. Technika dává výkonu stabilitu.
Soustředění
Při učení nebo zlepšení našich technických dovedností je zapotřebí koncentrovat všechnu energii do jednoho okamžiku. Naše mysl je schopná maximálního soustředění v jeden okamžik jen na jednu věc. Tuto skutečnost si musíme neustále uvědomovat. Při nácviku nebo přeučování techniky musí naše energie směřovat jen do místa, které se snažíme vylepšit.
Např. Učíme-li se jinak držet raketu myslíme na správný úchop, abychom si vytvořili nový pocit v dlani. Když máme problém s přehmatávání rakety, musíme se soustředit jen na činnost samotnou. Samozřejmě, že při nácviku uděláme mnoho chyb. Vždy dochází ke zhoršení hry, jelikož přestáváme sledovat míč. To by nás nemělo mrzet, protože naším úkolem je naučit se novou věc, nikoli zahrát míč do kurtu za každou cenu. Právě hráči, kteří jsou netrpěliví a chtějí hned vidět výsledek, mají velký problém se soustředěním.
Styl
Uniformita nebo originalita
Je vnější vzhled výkonu. Je v něm hráčova individualita. Někteří lidé se snaží napodobit styl úspěšného hráče, kterého obdivují. Je dobré mít své vzory, ale je důležité si u toho být vědom své jedinečnosti. Bjorn Borg přišel s obouručným bekhendem, který mu tehdy většina „odborníků“ rozmlouvala a přesto se z něj stala tenisová legenda. Na druhou stranu svým vítězstvími ovlivnil minimálně jednu generaci hráčů a trenérů, kteří uvěřili, že jedině bekhend obouruč povede v budoucnosti k úspěchu. Ale naštěstí se našli další individuality, které těmto radám nevěnovali pozornost a drželi se vlastních pocitů a přesvědčení. Pete Sampras (vítěz 14 Grand Slamových titulů) a Roger Federer (vítěz 15 Grand Slamových titulů) ukázali jak je nesmyslné kopírovat ostatní.
Nemyslím si, že je podstatné jestli hráč hraje bekhend jednou nebo dvěma rukama. Důležité je spíše naslouchat dětem samotným, co vyhovuje jejich přirozenosti. V to je podporovat, protože tak se vytváří sebevědomí hráče.
Tvořivost
Být tvořivý znamená umět reagovat na neustále se měnící situaci na dvorci. Abychom toho byli schopni, musíme umět ideálně načasovat energii úderu protihráče. Energii, kterou získáme při přípravě na úder, pružnosti míče rakety a strun. Často potom říkáme, že hráč má s „cit pro míč”.
Při řešení aktuální situace si naše podvědomí vybere nejpříbuznější pohybový stereotyp, který jsme se naučili. Čím více těchto pohybových stereotypů se naučíme, tím máme větší naději na úspěch.
Plasticita pohybu je nezbytností
Je to naše plasticita (umění reagovat všemi možnými pohyby na různé situace), která nám umožňuje řešit situace tvořivým způsobem. Plasticita se nejvíce rozvíjí v dětském věku tím, že dítě pozná co nejvíce sportu. Každý sport klade nároky na jinou pohybovou dovednost. Není potřeba ve všech sportech dosáhnout technické dokonalosti. Pro rozvoj plasticity organismu stačí zvládnout základní dovednosti. Takto zvládnuté dovednosti pomohou potom hráči, ve své specializaci (tenisu), docílit co možná největší dokonalosti. Ta se pozná plynulostí pohybu a malou energetickou náročnosti. Podmínkou tvořivosti při hře je absence strachu a radost ze hry samotné. Tvořivost postrádají hráči, pro které je vítězství v zápase jedinou hodnotou. Když je hráč ponořen celým srdcem do hry, často zahraje míče, po kterých sám zůstává v úžasu.
Strach je brzdou tvořivosti
Velkou brzdou tvořivosti bývá strach. Ten naše pohyby blokuje, stáváme se pasivními. Spoléháme na známé situace, u kterých lépe předvídáme jaký budou mít vývoj. Stejně tak to vnímá náš protihráč. Naše hra je pro něj čitelnější, lépe předvídá co ho asi bude čekat. Má tak více času přemýšlet nad vlastní strategii.
Každý hráč si vytvořil na dvorci určitá schémata hry. To jsou jeho jistoty. Jde jen o to jak často je schopen v těchto schématech dělat náhle nečekané změny. V profesionálním tenise neznámí, „neokoukaní“ hráči dokáži často zaskočit svou hrou a vyhrávat. Následující roky pro ně bývají, ale mnohem těžší jelikož je hráči „přečtou“.
Doporučení
Nelpěte na určitém vzoru, jak by měl úder vypadat. Věnujete-li veškerou pozornost jen určitému prvku (natočení těla, postavení nohou, postavení zápěstí, začátek nápřahu, protažení rakety...) nedocílíte nikdy pocitu celistvosti, který je předpokladem tvořivosti. Tenis je hra, při které se situace nikdy přesně neopakují a proto nemůžeme stát pokaždé stejně nebo protáhnout stejně raketu. Některé situace vyžadují jen nastavení rakety, jiné vám dají šanci plnému švihu.
Učte se vnímat plochu rakety od chvíle přípravy až po ukončení úderu. Vnímejte vzdálenost mezi vámi a sítí, gravitaci. Přemýšlejte nad tím. Nepřemýšlejte strojově, ale logicky. Jako musím vynaložit energii, abych překonal gravitaci a síť vysokou 91 cm ve vzdálenosti ode mne 12 metru? Zní to banálně, ale tak přemýšlejí profesionální hráči. Neustále vyhodnocují vzdálenosti, vnímají možnosti svého postaveni, zvažují riziko... .