Motto C.Carmichaela: Posláním trenéra je inspirovat a motivovat sportovce, aby docílil met, po kterých touží, pomáhat mu k uspokojení nad dosaženými výsledky, podporovat jeho radost ze života. Nejlépe se nemusí trenér cítit jen tehdy, když jeho svěřenci vyhrávají soutěže, ale také když ví, že někomu pomohl uskutečnit v životě pozitivní změnu.
Jim Rutberg píše: ”Známkou trenérovy velikosti je schopnost zlepšit jakémukoliv svému svěřenci úroveň výkonů bez ohledu na to, kde ji začal budovat. A zkombinujete-li úsilí velkého trenéra s nadáním a motivací velkého borce, vznikne legenda.”
Schopnost spolupracovat
Vztah by měl být založený na vzájemné úctě, respektu a toleranci. Jinak bývá problematické procházet společně celým procesem učení a zdokonalování. Když hráč nesouhlasí s postupem nebo chováním trenéra, je potřeba to říci. Trenér musí umět kritiku přijmout a pokud je oprávněná, být schopen nápravy. Když se hráč bojí říci, co se mu nelíbí, nemá k trenérovi důvěru. Ten jeho chování nerozumí. Nastane stagnace výkonnosti a po dlouhém trápení ukončení spolupráce.
Trpělivost pomáhá
Někteří hráči viní ze svých neúspěchů jenom okolí a vnější vlivy. Nejsou k sobě upřímní. Jejich tenis se nemůže zlepšovat, protože narazili na problém, který nejsou ochotni řešit. Zde je potřebná velké trpělivosti a pochopení, které pomůže hráče nahlédnout na vnitřní příčiny neúspěchu a poté nabídnout možnosti nápravy.
Když se hráči při hře nedaří, často projevuje své emoce reakce naplno. Úkolem trenéra je učit hráče, si tyto reakce uvědomovat a pomoci hledat hráči souvislosti mezi emocemi a úspěchem při následující hře. Hráč si tak postupně vytváří nadhled v dané situaci. Cesta může být dlouhá a těžká. Záleží hlavně na kvalitě vztahu trenéra a hráč.
Schopnost vciťování
Dobrý trenér by měl být neustále zainteresován do jeho zlepšování hráče. Konzultuje s ním turnaj, který o víkendu hrál. Analyzuje s ním problémy, se kterými se tam potýkal. Snaží se najít řešení a navrhnout další postup v tréninku. Pomůže najít dobrého sparing partnera. Podporuje hráče v době, kdy se mu nedaří.
Učení je dlouhý proces ,,trenér by vám měl pomoci cítit se pohodlně, když se vcítíte nepohodlně”.
Vztah by měl být založený na vzájemné úctě, respektu a toleranci. Jinak bývá problematické procházet společně celým procesem učení a zdokonalování. Když hráč nesouhlasí s postupem nebo chováním trenéra, je potřeba to říci. Trenér musí umět kritiku přijmout a pokud je oprávněná, být schopen nápravy. Když se hráč bojí říci, co se mu nelíbí, nemá k trenérovi důvěru. Ten jeho chování nerozumí. Nastane stagnace výkonnosti a po dlouhém trápení ukončení spolupráce.
Někteří hráči viní ze svých neúspěchů jenom okolí a vnější vlivy. Nejsou k sobě upřímní. Jejich tenis se nemůže zlepšovat, protože narazili na problém, který nejsou ochotni řešit. Zde je potřebná velké trpělivosti a pochopení, které pomůže hráče nahlédnout na vnitřní příčiny neúspěchu a poté nabídnout možnosti nápravy.
Když se hráči při hře nedaří, často projevuje své emoce reakce naplno. Úkolem trenéra je učit hráče, si tyto reakce uvědomovat a pomoci hledat hráči souvislosti mezi emocemi a úspěchem při následující hře. Hráč si tak postupně vytváří nadhled v dané situaci. Cesta může být dlouhá a těžká. Záleží hlavně na kvalitě vztahu trenéra a hráč.
Dobrý trenér by měl být neustále zainteresován do jeho zlepšování hráče. Konzultuje s ním turnaj, který o víkendu hrál. Analyzuje s ním problémy, se kterými se tam potýkal. Snaží se najít řešení a navrhnout další postup v tréninku. Pomůže najít dobrého sparing partnera. Podporuje hráče v době, kdy se mu nedaří.
Učení je dlouhý proces ,,trenér by vám měl pomoci cítit se pohodlně, když jste v nesnázích”.
Tento zajímavý proces může dobře uskutečňovat trenér, který má za sebou bohaté zkušenosti. Tím brzy rozpozná silné stránky hráče i jeho omezení. Tato schopnost se dá teoreticky těžko popsat, protože probíhá na intuitivní úrovni a málokdo je schopen verbálně definovat klíče, které jsou pro něj zdrojem informací.
Trenér si všímá širšího kontextu života svého svěřence a může tak určit, jak se na jeho výkonu projevuje vliv dědičnosti, rodinného prostředí a motivačních priorit. Brzy musí zaznamenat osobité způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi (reagování na konflikty, stresy) a hledat postupy, kterými případné psychické slabosti hráče eliminuje.
Trenér může udělat chybu pokud si bude všímat jen fyzických dispozic hráčů. V raném věku jsou v této oblasti velké individuální rozdíly. Kalendářní věk často neodpovídá biologickému věku. Někteří jedinci jsou značně akcelerováni a díky tomu dosahují lepších výsledků. Trenér, ale hledá hráče, jehož výkonnost bude dosahovat vrcholu až po osmnáctém roce.
Proto je důležité všímat si psychických dispozic mladých hráčů. Sledovat je ve vypjatých situacích, jestli se bojí riskovat.