Osobnost hráče a zkušenosti
Struktura osobnosti
Formuje se nejvíce během těhotenství, porodu a v dětském věku. Významný podíl má také genetický základ. Dítě integruje všechny vjemy, které mu vnější svět připravuje. S. Grof ve svých knihách popisuje vlivy, které na psychický vývoj a další životní orientaci má průběh porodu.
Dalším význam na budoucí vnitřní pocit bezpečí a jistoty jedince mají „blízcí lidé“, kteří zprostředkovávají dítěti kontakt s okolím, zejména v batolícím a kojeneckém věku.
Dětství
V batolecím věku dítě sleduje chování svých blízkých. Začíná je napodobovat, jelikož jinak to na počátku života neumí. Jejich zkušenosti si zvnitřní. Když je rodič sebevědomý, ctižádostivý, nesmělý nebo bázlivý..., dítě kopíruje nevědomě jeho chování.
Dítě si ve svém vědomí vytváří symboly. Postupně, s přibývajícím věkem, se vše učí pojmenovávat. Na začátku vývoje přebírá zkušenosti, hodnoty a postoje svých blízkých spolu s pocity, které je provázejí. Např. O větru se může dozvědět také to, že se při něm hůře trefuje míč; o slunci, že nepříjemně svítí do očí; nebo že se v horku člověk rychle unaví. Když se pak hráč potká s těmito jevy při zápase, bude pravděpodobně prožívat stejné pocity, které si k těmto jevům vytvořil v minulosti.
Většina informací, které dítě dostává, je doprovázena emocí, kterou prožívá člověk, dělící se o své zkušenosti. Dítě si ukládá do svého podvědomí významy spolu s emocemi druhého.
Např. Rodič zasáhne do průběhu utkání. Snaží se opravit chybné rozhodnutí protihráče. Je u toho rozčílený. Má pocit, že jeho dítě se nedokáže samo ozvat a že jeho protihráč úmyslně šidí. Do té doby dítě důvěřovalo svému úsudku i úsudku protihráče. Náhle ale ztrácí pocit vlastní jistoty. Někdo jiný to vidí lépe a zlobí se, že se nechá takhle „ořezávat“. Někdy hráč začne podezřívat své budoucí protihráče, jelikož si je zařadí jako něco „nebezpečného“, jinak by přece „táta tak nevyváděl". Jiný se začne vůči vměšování rodiče ohrazovat. Je mu nepříjemné, že mu někdo vstupuje do prostoru.
Získávání vlastních zkušeností
Dítě samozřejmě získává své vlastní zkušenosti, které se nemusí shodovat se zkušenostmi dospělých. Např. Dítě na tréninku na antukovém kurtu rádo padá a zůstává ležet na zemi. Kontakt s antukou je mu příjemný. Doběhnout míč a spadnout u toho, není problém. Když to uvidí rodič, začne křičet „rychle vstávej, budeš celej špinavej, kdo to má pořád prát!“
Zkušenosti dětí a rodičů se začínají rozcházet. Nastává rozpor mezi zkušenostmi dítěte a zkušenostmi rodiče. Ve většině případů si dospělý řekne „vím to přece lépe než on a tak mne musí poslechnout!“ Dítěti často nezbude nic jiného, než se vůli rodiče podvolit. Začne přemýšlet nad důsledky, které jeho spontánní chování způsobí. „Budou se na mě zlobit!“ Dítě se neučí vnímat své pocity a spontánně je vyjadřovat, ale naopak dá přednost bezkonfliktnímu vyřešení situace. Často také i v dospělém věku popírá své pocity, aniž si je uvědomí. Ihned se snaží vyhovět požadavkům ostatních. Nemá dostatek sebevědomí k prosazení vlastní vůle. Mnoha podobnými způsoby se tvoří osobnost jedince.
Rodiče málokdy dokáží dát svému dítěti více životního prostoru, než si sami dovolí vzít. Dítě přirozeně touží zakusit svět bez hranic a tak si svůj prostor (větší, svobodnější než mají rodiče) často musí „silou nebo odporem“ vybojovat.
Strukturu osobnosti je možno v budoucnu kdykoliv měnit a formovat prostřednictvím nových zkušeností.
Změny přijatých zkušeností
Zkušenostmi jsou informace, přicházející zvenčí, které vnímáme prostřednictvím smyslů, a zevnitř, v podobě vnímání, uvědomování a přijímání vnitřních pocitů.
Příklad zkušeností vnímanými smysly: „Rád hraji na antuce, jelikož se tam mohu klouzat“. „Nerad hraji, když je vedro“. Pokud struktura osobnosti hráče má na některé jevy nepříjemné vzpomínky, je důležité si uvědomit, jak to ovlivňuje jeho hru. …..... Změna pocitu nastane změnou vztahu hráče k jevům (vítr, slunce, teplo...). Hráč, který je ochoten měnit sám sebe (svou strukturu osobnosti), přemýšlí o souvislostech: vítr - mé naštvání - ztráta soustředění - prohraný míč – gem … . Hráč se tak vyvíjí, získává nové zkušenosti. Zbavuje se svého omezeného vnímání a chápání reality a současně se stává tolerantnějším ke svému okolí. Např. Přestože prohrál první set, přečetl hru protihráče, našel jeho slabé stránky. Pochopil, proč první set prohrál a dokázal na to reagovat.
Velká flexibilita v přijímání a integrování nových zkušeností do struktury hráče je součástí struktury světových hráčů.
V kapitole psychologická příprava jsou kapitoly nabízející návody a cvičení, která umožňují nahlédnout do struktury vlastní osobnosti.